|Přihlášení Přihlásit se

- Přihlásit trvale
Kategorie Kategorie
Smích? Přejde.


Včera jsem narazila na zprávu, že polští kněží pálili knihy ze sérií Harry Potter a Stmívání. A když jsem to dala na fb, ukázalo se, že většinu lidí ta zpráva spíš pobavila. No jo, haha, ale...
 
Jasně. O Harrym a Belle s Edwardem si můžu myslet svoje, ať už na tom budu zcela vážně ujíždět nebo si s chutí vychutnám parodie, případně obojí. Ale pálit je? Proč???
 
Abyste rozuměli, tady vůbec nejde o to, CO se pálilo, nebo KDO to pálil. Jde o to, že se to stalo. Už zase se pálí knihy. Když se pálily naposledy, stačilo ukázat na někoho prstem a byl spálenej taky. Haha.
 
A jestli teď chcete namítat, že to přece nemůžu srovnávat, že je to "jenom" Harry Potter, tak fajn. Jen bych ráda vypíchla pár zcela současných situací, kdy se ukazuje prstem.
Příklad jedna: Máte pinďoura. Nic víc, to stačí. Prostě kdokoli na vás může ukázat a končíte, i kdybyste ho už měli jen na čůrání.
Příklad dvě: Nemáte kolem sebe správnej počet pinďourů. Tzn. máte jich kolem sebe víc, než chudinek pinďulí. Honem si musíte nějaký sehnat! Asi abyste nepřišli o tu prču, až na vás někdo uplatní příklad jedna.
Příklad tři: Nejste dostatečně sluníčkoví. Tak například se vám nelíbí, že v nové adaptaci Bídníků od BBC je Javert černoch. Nebo že v nových vydáních Dětí z Bullerbynu je najednou jedna rodina muslimská. Hned je z vás rasista, ani nevíte jak. Vůbec nezáleží na tom, že v dobách Bídníků by černoch spíš v té base seděl, než že by jí šéfoval, nebo že Astrid Lindgrenová měla za vzor čistokrevné Švédy. Radši se budou v rámci multi-kulti doktríny přepisovat dějiny.
 
Když na někoho ukážu, snažím se tím zničit něco, co se mi nelíbí. Co nechci vidět. Většinou nějakou pravdu o mně samé, se kterou se nedokážu vyrovnat. A ať už si to zdůvodním jakkoli vznešeně, nejen, že si nepomůžu, ale vždycky tím páchám násilí, ačkoli už to moc nevnímám. Úplně nejlíp to ilustruje slovní spojení "boj za mír". Celkem normální, že? Ale uznejte, slyšeli jste někdy větší blbost? Jak řekl Jarda Dušek - bojovat za mír, to je jako souložit za panenství.
 
Ale vlastně má takové pálení knih i své výhody. Pokud jsem si do teď namlouvala, že situace ještě není tak zlá, že to jen média straší a vybírají schválně jen blbý zprávy, tak teď už mám jasno. A jediné, co je na tom k zasmání, je, jak krásně tu vylezlo na povrch, proti čemu že to tak zuřivě bojujeme, co že to vlastně nechceme vidět:
Stmívání.
 
 
 
 


Napsáno: 02.04.2019 15:08 | Sdílet na:
Přihlášení

- Přihlásit trvale
Zapomenuté heslo
Registrace