AntikvariátKrmítko pro duši
Proč?


Dneska jsem si po obědě udělala kafe a sedla k noťasu, abych se podívala, co nového v kultuře. A co nevidím: na Novinkách článek, že americké filmy budou dostávat nálepku "gendrově vyrovaný film". Dokonce na to vznikla celá komise. A já se ptám - možná jako tříleté dítě, ale fakt tomu nerozumím: Proč? 
Spousta lidí bude asi argumentovat tím, že je to tak spravedlivější. Že třeba ženy jsou stejně schopné jako muži, tak mají nárok dělat stejnou práci (zajímalo by mě však, jestli tenhle argument pro ně platí platí i naopak - jestli v tomhle smyslu mají na něco nárok muži, které jsme doteď utlačovaly my). Nebo že je potřeba vyrovnat energie, jin a jang, aby byla rovnováha. Nebo co já vím. 
Jsem divná, že mi tenhle "spavedlivější" koncept připadá strašně nespravedlivej? 
Třeba já. Co jsem tak zatím měla možnost vypozorovat, tak většina antikvářů u nás jsou muži. Přesto jsem dokázala rozjet (a zatím i udržet) svůj antík. Jsem tedy důkazem toho, že ženy jsou stejně schopné jako muži? Možná taky. Ale hlavně jsem důkazem toho, že když se chce, tak jde všechno. Komukoli. Bez protekce. Bez vydírání. Bez manipulace. Vlastně bych na sebe nemohla být vůbec hrdá, kdyby bylo jasně nalajnované, že půlku antíků v republice musí provozovat ženy. Naznačovalo by to, že bez tohohle opatření bych to nedokázala. Uráželo by mě to. Takže  zase se nabízí dětská otázka: Proč? Proč bych se k něčemu takovému měla hlásit?
Možná mi to vysvětlí ty, které si často říkají bojovnice za práva žen. Prý jsou hrdé na to, že jsou ženy, a že jsou stejně schopné, jako muži. A aby to dokázaly, křičí po nějaké umělé regulaci, která by to zdogmatizovala. Fajn. Otázka: Proč prostě nejdou, a nedělají to co muži? 
Byla jsem loni na jedné konferenci. Byla to událost, při které jsem měla možnost slyšet přednášet světové kapacity ve svých oborech. Ano, byli to převážně muži. Ale nedošlo mi to, dokud se při jednom večerním diskuzním panelu neozvala jedna z návštěvnic a nezeptala se, proč jsou na podiu samí chlapi. Jak začala jedna, ozvaly se další. Místo otázek k tématu se panel zvrhl v totální bitvu pohlaví (mimochodem - ta konference se týkala změny paradigmatu od materiálna k mysli, celé tři dny jsme neposlouchali nic jiného, než jak jsme všichni jedno -  jeden život, jedna energie, jedna celistvá bytost, jeden propojený vesmír...). Vrcholem bylo, když jedna z žen vyzvala muže na podiu, aby polovinu míst uvolnili pro dámy z publika, a tyto dámy vyzvala, aby zaujaly jejich místa. Prý abychom všichni měli možnost cítit, jak se najednou ty energie změnily. V dalších dnech, když jsme se třeba měli dělit do skupin, nebo cokoli, byla od organizátorů vždycky pronesena výzva, ať se rozdělíme úúúplně jak chceme, ale hlavně ať myslíme na gender balance. 
Spousta přednášejících už se na své místo nevrátila. A já se jim jako vůbec nedivím. Nejen, že zjevně mluvili celé tři dny úplně zbytečně, ale ještě byli vypískáni, když chtěli trpělivě a nejspíš po stopadesáté zodpovědět pro ně primitivní dotazy nás laiků.
Zase mě napadá jediná otázka: Proč???
Za prvé - složení účastníků bylo známé dobře půl roku předem. I tehdy tam převažovali muži, nebylo to tak, že by se na podium všichni nějakým spiknutím infiltrovali, jen aby se přítomné ženy mohly čertit. 
Za druhé - vstupenka na tuhle akci nebyla úplně levná. Ale vzhledem k tomu, že tam byli lidé z celého světa, museli vypláznout mnohdy větší sumu za letenku, aby se tam vůbec dostali, a to nemluvím o souvisejících nákladech. I přesto jim to za to stálo. Takže shrnuto: zaplatili si za něco, a pak se rozčilovali, že to dostali??? 
Za třetí - proč téhle hysterii podlehli i organizátoři? Kdybych byla rejpalka, chtěla bych nahradit vzniklou škodu, protože jsem neplatila za to, abych na podiu viděla bandu frustrovaných blbek, ale moudré lidi, kteří mění svět. Ovšem finančně se to nahradit stejně nedá a navíc to beru jako užitečnou lekci. Prostě jsem toho měla být svědkem.
Místo zajímavé debaty jsem tedy jen v šoku sledovala, jak funguje stádo. Měla jsem si stoupnout a říct k tomu svoje, vím. Ale prostě jsem byla úplně paralyzovaná. Myslela jsem, že jedu na akci, kde budou všichni naladění na podobné vlně - jasně, někdo na to jde přes anděly, někdo přes víly, jinej přes kvantovou fyziku - ale v tom je právě ta krása, že si na to každej jde po svém, vědecky nebo intuitivně, a dojde k tomu samému - že opravdu jsme jedno. Že materie opravdu není na prvním místě, protože si svůj svět tvoříme sami. A že se nám vrací to, co dáváme.
Tak proč si ho velká většina účastníků tvořila tak složitě? Tak násilně? Proč tak zuřivě hejtovali? A jen kvůli tomu, kdo má a nemá pinďoura? Vždyť je to přece JEDNO!
Teď pozor - tímhle prohlášením se rozhodně nechci řadit k gender znalcům, kteří tvrdí, že mezi muži a ženami není rozdíl. Je. Každej prcek vám to potvrdí, a já rozhodně v tomhle věřím čisté dětské optice. Ale tu ženskou a mužskou část máme taky všichni v sobě. A hlavně ta musí být v rovnováze. Nebo aspoň v takovém poměru, který je náš vlastní. Ať už jsme pod sukní cokoli. 
Takže zpátky z filmové komisi. Když jsem to přečetla, dala jsem na fb odkaz s komentářem, že jsem zvědavá, kdy se začnou pálit genderově nevyvážené knihy. Kdykoli něco postnu, většinou se hned začnou množit nějaké reakce. A teď? Hodina - nic. Dvě hodiny - nic. Pak jeden odvážlivec, ale ten dal šklebíka, takže vlastně nevím, jestli ho rozčílila komise, nebo já. A pak zase ticho. Tak mi to nedalo a rozepsala jsem se blíž v tomhle článku.
Možná se vám zdá, že v tom příspěvku přeháním. Ale obávám se, že ne. Protože když se najde tolik lidí tak strašně nedůvěřujících ve vlastní schopnosti, a další spousta, která na to evidentně nemá názor, nebo se bojí ho dát najevo, tak jakej svět si asi vytvoří? 
Mám představu: bude neutrálně béžovej a plnej ochranné bublinkové fólie. Krom Shakespeara se - kde se vezme, tu se vezme - objeví dávno ztracená a zázračně nalezená autorka divadelních her, která se Shakespearovi naprosto vyrovná počtem i kvalitou (a pro jistotu se upraví i přidružené konspirační teorie), svůj zápas o duši budou svádět Fausta a Mefistofela a vznikne nový literární úřad pro kontrolu pohlavního zastoupení v ději(nách). A pak někoho napadne spásná myšlenka: "To genderová nevyrovananost může za všechno špatné, co se vám děje! Pojďme zredukovat počet mužů a žen tak, aby byl od teď už vždycky stejný! Ať je to spravedlivé. Jen tak budeme všichni šťastní a spokojení a na světě už nebude žádné zlo!" A stádo zabečí: "No to zní báječně, že to někoho nenapadlo už dřív!"
Ehm... Napadlo. Už mockrát. 
 
 
 



Napsáno: 29.08.2018 15:51 | Sdílet na:
Přihlášení

- Přihlásit trvale
Zapomenuté heslo
Registrace